T

T enis
Tenis je míčová hra pro 2 nebo 4 hráče. Při dvouhře proti sobě hrají pouze 2 hráči, každý na jedné straně kurtu, při čtyřhře jsou na každé straně 2 hráči. Hřiště je dlouhé 23 metrů a v polovině je rozděleno sítí. Tato síť je umístěna po celé šířce hřiště a je vysoká zhruba 90 centimetrů. Podle toho, kolik hráčů hraje, existují 2 šířky hřiště. Při čtyřhře platí nejzazší postranní čáry, při dvouhře pouze vnitřní postranní čáry. Během hry soupeři přehrávají (odrážejí) raketami tenisový míček na soupeřovu stranu hřiště. Důležité je, aby hráč nasměřoval míč každým úderem přímo přes síť. Za sítí se může míč dotknout země jenom jednou, poté ho soupeř musí odehrát zpět. Hráč získá bod, když soupeř trefí míč do sítě, nebo se míč na protivníkově polovině hřiště 2x dotkne země, nebo míč odehraný protivníme dopadne za postranní nebo základní čáru.

Kořeny tenisu sahají do 14. století – ve Francii tehdy existovala hra nazvaná jeu de paume. Rakety ještě nebyly, proto se míc nejdříve odrážel pomocí dlaně. Také slovo tenis je francouzského původu – pochází z výrazu tenez, což znamená berte, vemte, držte. S historií je spojeno o bodování – jakmile hráč poprvé ve hře zaboduje, počítá se mu hned 15 bodů. Při druhém bodu má na svém kontě už 30 bodů a po třetím již 40 bodů. Tento způsob počítání pochází z doby, kdy se hrálo o peníze a existovaly pouze mince odpovídající těmto hodnotám.
Tenis nemůže chybět ani v Sokole. Ke konci roku 2007 bylo v ČOS registrov áno 109 tenisových oddílů s celkem 4381 hráči.

TYRŠ Miroslav (* 1832 v Děčíně – 1884 Oetz), zakladatel Sokola, svojí činností výrazně přispěl k rozvoji moderní tělovýchovy a sportu u nás.

Vystudoval akademické gymnázium v Praze, poté krátce studoval práva, ale brzy přešel na filozofickou fakultu, kde ho nejvíce zaujala filozofie, estetika, historie, zejména antika, přírodní vědy a na lékařské fakultě absolvoval i přednášky z anatomie. To vše souviselo s jeho představou, že každý člověk by měl být co nejdokonalejší po stránce tělesné i duševní - po vzoru antické kalokagathie. Tyto principy pak uplatňoval v Sokole.

Významné bylo Tyršovo seznámení s Jindřichem Fügnerem. Rozhovory těchto dvou osobností se zabývaly uměním, filozofií a historií, ale i situací v tělovýchově, která mohla přispět k zvýšení sebevědomí národa. Oba uvítali události na začátku 60. let 19. století, kdy dozrála doba k založení českého tělovýchovného spolku. Tyrš se začal také zabývat vyhledáváním českých výrazů pro různé cviky a povely pomocí Jungmannova slovníku.

Od roku 1871 řídil časopis Sokol, jehož prvním úvodníkem se stala stať Náš úkol, směr a cíl. Významným spisem jsou Základové tělocviku, obsahující Tyršovu tělocvičnou soustavu s prvním českým názvoslovím. Tyrš se staral také o výchovu cvičitelů. Mimo to psal různé teoretické statě z oblasti filozofie a estetiky.


Tyršův dům

Sídlem ústředí České obce sokolské je Tyršův dům na Malé Straně v Praze. Jeho základ tvoří Michnův palác, vybudovaný v 1. pol. 17. století. ČOS objekt paláce s přilehlými pozemky koupila začátkem 20. let 20. století, a to ve velice zdevastovaném stavu – od roku 1767 do roku 1913 objekt používala armáda a poté byl řadu let opuštěn. Základní kameny Tyršova domu byly položeny 28. října 1923, slavnostně otevřen byl v roce 1925. Ke zrekonstruovanému Michnovu paláci byly postaveny další budovy (s tělocvičnami, bazénem, posluchárnami, ubytovací zázemí ad.), architektem rekonstrukce i dostavby byl František Krásný. Celková plocha reality Tyršova domu byla v té době 14 678 m ². Z toho zastavěno starými budovami asi 2500 m² . Předpokládaná zastavěná plocha novými budovami také 2500 m² .

Česká obec sokolská zde vybudovala nejen své důstojné sídlo, ale také moderní sportovní areál s potřebným zázemím, přitom při rekonstrukci a dostavbě citlivě přistupovala k historickým památkám (např. historické štuky a nástěnné malby). Za 2. světové války zabrala objekt německá armáda, která zde zřídila polní lazaret. Po skončení 2. světové války využívala ČOS objekt relativně krátkou dobu. Po zrušení Sokola s jednocení tělovýchovy v 1. pol. 50. let 20. století sídlila v areálu Tyršova domu Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, která zachovala využití i ráz celého areálu pro sportovní účely. Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byl areál Tyršova domu navrácen obnovené České obci sokolské a slouží ta k poslání, které mu bylo dáno do vínku v roce 1923 se základními kameny.