O

Ochotnické divadlo

Ochotnické divadlo je divadlo provozované amatéry, zpravidla ze záliby, bez nároku na odměnu. České divadlo bylo ve starších dobách téměr jen ochotnického charakteru. První český poloprofesionální soubor vznikl v Praze za národního obrození. Měšťanské ochotnické soubory sehrály za národního obrození a v 2. polovině 19. sto. důležitou uvědomovací roli. Od konce 70. let se začala objevovat ochotnická představení při podpůrných spolcích, odborových a politických organizacích. Ve 30. letech 20. st. sehrály ochotnické soubory významnou roli ve vzdělání a kulturní osvětě společnosti. Po roce 1945 se ochotnické divadlo rozvíjelo při závodech, zemědělských družstvech, kulturních domech. v armádě apod. V roce 1931 vznikla tradice každoročních přehlídek a soutěží českých a slovenských divadelních souborů v Hronově (Jiráskův Hronov), v níž se pokračuje i v současnosti.

Ochotnické divadlo má tradici i v Sokole – němými svědky jsou dodnes zachovaná pódia a jeviště v mnoha sokolovnách. Na tuto tradici navazují i současné ochotnické soubory, jichž bylo koncem roku 2007 v České obci sokolské 70. Každoročně se také konají přehlídky nejlepších sokolských ochotnických souborů – v posledních letech to jsou v Boskovicích a v Lázních Toušeň.

Olympijské hry
jsou největší událostí a zápolením všech sportovců světa, které se koná vždy po čtyřech letech. Původ těchto her je prastarý, sahá až do starého Řecka. Historicky doložené zprávy o nich pocházejí z roku 776 před naším letopočtem, ale zřejmě se konaly již dříve. Když se blížila doba her, byl po celém Řecku vyhlášen mír. Závodilo se v běhu, ve skoku do výšky a do dálky, v zápolení. Nejvýznamnější disciplínou
byl hod oštěpem a diskem. Součástí her byly i zápasy duchovní – básníci předčítali svá dramata, soutěžilo se v hudbě, sochaři a malíři zde vystavovali svá díla. Naposledy se konaly roku 393 n. l. Již od dob renesance se začaly objevovat
myšlenky olympijské hry obnovit. Uskutečnit je se podařilo až Pierru de Coubertinovi. Svůj podíl na tom má i Česko, a to v osobě Jiřího Gutha-Jarkovského. Ten se stal jedním z 12 členů Mezinárodního olympijského výboru, který byl 23. června 1894 jmenován na Kongresu pro obnovení olympijských her. První novodobá olympiáda byla v roce 1896 v Aténách. Časem se hry rozdělily na
letní a zimní. Jejich čtyřletý cyklus byl narušen pouze dvakrát – 1. a 2. světovou válkou.
Na novodobých olympijských hrách úspěšně reprezentovali Československo a po roce 1992 Českou republiku i Sokolové – např. na hrách v Paříži (1924) zvítězil Bedřich Šupčík ve šplhu na laně, v Berlíně (1936) Alois Hudec na kruzích, na letních OH v Londýně gymnastické družstvo žen vybojovalo zlaté medaile. Ze současných sokolských reprezentantů ČR na olympiádách lze připomenout gymnastku Janu Komrskovou, judistku Andreu Pažoutovou či snowboardistu Michala Novotného.